Po kamení

Nepostavím ti dům ze zlata

Nedopustím, aby v jezeru plavaly pouze duhové ryby

Ani nenamaluji tvůj obličej na obrazy slavných

A neslíbím ti, že budeš chodit jen po mechu

Máš otevřené oči a učíš se chápat, že s Bohem je to víc

Je to víc

Chodit po kamení, a přitom vědět, že dojdeš

Ta malá blonďatá holčička s růžovou mašlí ve vlasech kdysi tak ráda zkoušela máminy boty a tolik si přála být dospělá. A přitom netušila, že dospělost tolik bolí... Ale s Bohem můžu chodit i po kamení a přitom vědět, že dojdu.

Nezapomněla jsem, Yvonko. Děkuji.